AI a IoT dokážou šetřit energii a stabilizovat síť. Narážejí však na regulace

Technologické možnosti AI a IoT lze využít k výrazným úsporám energie. To by významně pomohlo cílům Evropské unie, kterou však trápí roztříštěná a komplikovaná regulace v jednotlivých členských státech.

O evropskou konkurenceschopnost se nehraje jen v továrnách, logistice či špičkových laboratořích, ale i v budovách jako takových – v tom, jak efektivně dokážou kanceláře, výrobní areály, maloobchodní provozy či bytové domy hospodařit s energií a jak rychle umí reagovat na výkyvy v elektrizační soustavě.

Právě tento "neviditelný" segment ekonomiky, který se často bere jako samozřejmá infrastruktura, se podle dánské výzkumné iniciativy kolem SDU Center for Energy Informatics, Maersk Mc-Kinney Moller Institute a University of Southern Denmark stává jedním z klíčových prostorů, kde může Evropa získat náskok – nebo ho naopak ztratit, pokud bude zavádění moderních technologií brzdit přílišným regulačním třením.

Analýza se soustředí na to, jakou roli při posilování konkurenceschopnosti hraje aplikace inteligentních řešení do stavebnictví, developmentu a energetické správy budov, konkrétně prostřednictvím systémů řízení energie v budovách (BEMS).

Zatímco tradiční zvyšování energetické efektivity se často spojuje s nákladnými stavebními zásahy, digitalizace správy budov přináší možnost rychlejšího efektu: senzorika a datově řízené postupy umožňují optimalizovat vytápění, chlazení, větrání, osvětlení či nabíjení elektromobilů podle skutečného využití prostor, predikovaných potřeb a aktuální situace v síti. V praxi to znamená nižší provozní náklady, méně poruch díky prediktivní údržbě a vyšší komfort uživatelů, aniž by se plýtvalo energií.

Klíčem mají být zejména technologie umělé inteligence a internetu věcí. IoT přináší do budov síť senzorů a měření, které dokážou v reálném čase sledovat spotřebu, teploty, kvalitu vzduchu, obsazenost či chování technických systémů. Umělá inteligence na tato data navazuje tím, že z nich dokáže vytvářet predikce a rozhodnutí: kdy a jak intenzivně topit, kdy budovu chladit, jak posunout spotřebu mimo špičku nebo jak odhalit problém dříve, než se změní v drahý výpadek.

Důležitý je i širší systémový rozměr, kdy budovy přestávají být pasivními odběrateli energie a začínají fungovat jako aktivní prvek energetiky – tedy jako zdroj flexibility, která pomáhá stabilizovat elektrizační soustavu zejména v době, kdy roste podíl kolísavých obnovitelných zdrojů.

Dokument však zároveň upozorňuje, že technologický potenciál naráží na regulace, které v praxi omezují rychlost nasazování řešení i rozsah toho, co lze v budovách automatizovat. Energetické úspory a efektivnější správa nemovitostí jsou podle autorů limitovány pravidly na ochranu osobních údajů, zejména GDPR, ale i požadavky vyplývajícími z novelizované směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD).

Z pohledu dat a automatizace je realita inteligentních budov taková, že pracují i s informacemi, které mohou být přímo nebo nepřímo citlivé – například prostřednictvím údajů o obsazenosti prostor, přístupových systémů nebo vzorců používání budovy. S rostoucí mírou digitalizace zároveň roste i kybernetické riziko, proto do hry vstupují další rámce, jako AI Act, NIS2 či Cybersecurity Act, které zvyšují požadavky na bezpečnost, řízení rizik, auditovatelnost a odpovědnost za rozhodnutí automatizovaných systémů.

Vzniká tak paradox, který je pro Evropu typický i v jiných oblastech: inovace, výzkum a první implementace jsou často na vysoké úrovni, ale při přechodu k masovému nasazování a škálování na velký trh nastupuje komplikovaná spleť pravidel a interpretačních nejistot. To zvyšuje transakční náklady, prodlužuje implementace a vytváří konkurenční výhodu zejména pro velké hráče, kteří mají kapacity na compliance a právní posouzení. U menších firem a lokálních integrátorů se přitom nezřídka stává, že raději sáhnou po jednodušších, méně efektivních řešeních, jen aby minimalizovali regulační riziko.

Autoři zároveň zdůrazňují, že Evropská unie má v oblasti inteligentních budov a souvisejících inovací reálnou pozici lídra. Pokud by se regulační bariéry podařilo zjednodušit, sladit nebo alespoň prakticky "zahladit" – například jasnějšími výklady, standardizovanými postupy a podporou interoperability – EU by kromě domácího využití získala i významnou exportní příležitost. Inteligentní řešení pro energetický management budov by se mohla stát cenným artiklem, který lze prodávat globálně, podobně jako se exportují průmyslové technologie, energetické služby nebo bezpečnostní řešení.

Navrhované kroky proto nesměřují jen k odbourávání regulací jako takových, ale spíše k tomu, aby se inovace daly zavádět rychle, bezpečně a bez zbytečné byrokratické zátěže. Dokument hovoří o potřebě posílit technickou zdatnost a právní připravenost aktérů na trhu, podpořit strategické investice do edge AI, kyberbezpečnosti a interoperability a nastavit podmínky tak, aby se systémy daly spolehlivě integrovat napříč dodavateli, typy budov i zeměmi. Právě edge AI – tedy zpracování dat lokálně v budově – se ukazuje jako praktická cesta, jak snížit citlivost datových toků, zrychlit reakce systémů a zároveň zjednodušit část požadavků na práci s daty.

V pozadí je přitom širší geopolitická a ekonomická rovina. V souboji s USA a Čínou nebude rozhodovat jen to, kdo má lepší algoritmy, ale i to, kdo dokáže rychleji přetavit technologie do masové praxe. Pokud chce Evropa udržet a posílit digitální konkurenceschopnost, musí vytvořit prostředí, v němž se inteligentní technologie v budovách stanou standardem, nikoli výjimkou.

Pro developery, správce budov a energetické firmy je tak hlavní poselství jasné: AI a IoT v BEMS nejsou "smart doplněk", ale infrastruktura produktivity a odolnosti – a zároveň potenciální evropský exportní produkt, pokud se podaří sladit inovace s pravidly tak, aby se navzájem neposouvaly do slepých uliček.

Tomáš Lemešani

Independent Media Publishing s.r.o. - Analýza, Case study, Policy paper

Pro konzultaci a objednávku služeb pište na kontakt@businesspr.eu, independencetl@protonmail.com