Bezpečnost je nová ekonomika: zaměstnavatelé tlačí na obranu, energie a skutečně funkční jednotný trh

Evropská debata o konkurenceschopnosti se v posledních letech často zvrhává v souboj sloganů – "více dotací" versus "méně regulací". O to cennější je pohled, který přichází přímo "zdola", od podnikatelských sdružení a zaměstnavatelů.

Dokument Unlocking Competitiveness for Shared Prosperity od skupiny EESC Employers' Group pojmenovává velmi praktické bariéry růstu: fragmentaci trhu, rostoucí protekcionismus, závody v dotacích mezi státy a rozkolísanou geopolitiku.

Za klíčový problém označuje paradox jednotného trhu: pravidla jsou společná "na papíře", ale jejich prosazování a národní politiky se v praxi rozcházejí. Důsledek není jen právní nejistota, ale také vyšší transakční náklady – firmy při expanzi napříč hranicemi narážejí na odlišné administrativní režimy, rozdílné výklady povinností i duplicity v reportingu. Pro Česko, jehož ekonomika stojí na exportně orientované výrobě a zapojení do přeshraničních dodavatelských řetězců, je to zvlášť citlivé: každý "národní detail" navíc se rychle mění v dodatečné náklady pro subdodavatele a v brzdu škálování služeb i výroby.

Regulace se v dokumentu neobjevuje jako ideologický útok na zelená či sociální pravidla, ale jako výzva změnit samotnou logiku tvorby pravidel. Autoři mluví o přetížení firem administrativou a požadují důslednější vyhodnocování dopadů – včetně systematického "competitiveness check" a "SME testu" u nových návrhů, aby se do legislativy promítalo, co udělá s náklady, investicemi a schopností firem růst.

Pro české malé a střední podniky je to klíčové i z velmi praktického důvodu: povinnosti se často "přelévají" po řetězci a velcí odběratelé si kvůli vlastnímu riziku vynucují nadstandardní compliance i tam, kde ji právo striktně nevyžaduje.

Druhá, mnohem výraznější linie textu ukazuje, jak se mění evropské uvažování: propojení ekonomiky a bezpečnosti. Zaměstnavatelé otevřeně tvrdí, že investice do bezpečnosti vytváří předvídatelné prostředí pro podnikání, a bezpečnost chápou široce – od obrany a ochrany hranic až po odolnost vůči kriminalitě či krizím.

To už není abstrakce. Údaje citované Evropským parlamentem na základě obranných dat EDA ukazují, že obranné výdaje EU-27 dosáhly v roce 2024 zhruba 343 mld. eur (1,9 % HDP) a v roce 2025 se počítá s dalším růstem (v běžných cenách přibližně ke 392 mld. eur, resp. 381 mld. eur ve stálých cenách 2024).

Pokud EESC volá po hlubším vnitřním trhu pro obranný průmysl, není to okrajová agenda, ale debata o sektoru, který umí vytvářet poptávku po inovacích, materiálovém výzkumu a "dual-use" technologiích napříč ekonomikou.

Český rozměr je v tom zřejmý: Česko se v posledních letech také posouvá k vyšším obranným výdajům a obranné zakázky stále častěji nejsou jen "státní výdaj", ale i průmyslové téma – s přesahem do strojírenství, elektroniky či kyberbezpečnosti. Zároveň však platí, že bez skutečně otevřeného evropského trhu a kompatibilních pravidel bude i dobře míněná obranná mobilizace narážet na roztříštěné standardy a složité přeshraniční pořizování.

Vedle bezpečnosti dokument nepřímo akcentuje starý evropský problém: drahé vstupy a pomalou mobilizaci kapitálu. To je pro Česko – jako pro průmyslovou ekonomiku – mimořádně aktuální zejména v energetice. BusinessEurope upozorňuje, že v roce 2024 byly průmyslové ceny elektřiny v EU výrazně výše než u hlavních konkurentů, a uvádí konkrétní srovnání 0,199 €/kWh v EU vs. 0,082 €/kWh v Číně a 0,075 €/kWh v USA.

Eurostat zároveň potvrzuje, že ceny elektřiny pro ne-domácí odběratele se v EU v čase výrazně liší a daňová složka může být v některých zemích podstatná.

V české realitě to znamená jediné: vysoké a volatilní náklady na energii se rychle promítají do investičních rozhodnutí, do ceny finálních výrobků i do schopnosti firem financovat inovace z cash flow – a tím i do dlouhodobé pozice Česka v evropských řetězcích.

Z hlediska technologické suverenity je pak důležitý důraz na robustní inovační ekosystémy a na jednotný trh pro data – tedy na prostředí, kde firmy dokážou rychleji testovat, škálovat a komercializovat inovace.

I tady má Česko co získat: pokud se evropský trh skutečně zjednoduší a digitalizuje, bude to pro české firmy znamenat méně frikce při expanzi a větší šanci vyrůst z role subdodavatele do role tvůrce produktů a služeb s vyšší přidanou hodnotou.

Celkový signál dokumentu EESC je čitelný: podnikatelské prostředí už nechce jen "další fond" nebo "další strategii", ale především funkční jednotný trh, předvídatelná pravidla, rychlejší povolování, dostupnější a bezpečnější vstupy (energie, suroviny), mobilizaci soukromého kapitálu a pragmatickou inovaci – včetně datové infrastruktury a obranných technologií.

Právě tohle bude v nejbližších letech rozhodovat i o tom, zda si Česko udrží průmyslovou atraktivitu v tvrdnoucí globální konkurenci, nebo se bude postupně "optimalizovat náklady" v prostředí, které inovace a růst spíše zpomaluje.

Tomáš Lemešani

Independent Media Publishing s.r.o. - Analýza, Case study, Policy paper

Pro konzultaci a objednávku služeb pište na kontakt@businesspr.eu, independencetl@protonmail.com