Ekonomická federalizace jako nevyhnutnost. Netarifní bariéry brzdí růst a konkurenceschopnost EU

Ačkoli byl jednotný trh formálně dokončen již před více než třiceti lety, jeho praktické fungování zůstává omezené. Hlavním důvodem jsou netarifní bariéry, které nevznikají z cel či kvót, ale z rozdílných regulačních rámců, administrativních procesů a technických požadavků napříč členskými státy.

European Parliamentary Research Service (EPRS) ve svém dokumentu Understanding non-tariff barriers in the single market upozorňuje na tento zásadní problém evropské ekonomické integrace.

Fragmentace se vytváří zejména v důsledku neúplné nebo nerovnoměrné implementace evropského práva, rozdílů v daňových režimech, sektorových podmínkách či složité celní a certifikační agendy. Problém dále prohlubuje nízká úroveň digitalizace veřejných služeb a neinteroperabilita národních e-government systémů, což podnikům při přeshraničním podnikání vytváří dodatečné náklady a administrativní nejistotu.

Srovnání s USA podle EPRS zřetelně ukazuje rozsah narušení vnitřní integrace. Obchodní intenzita mezi členskými státy Evropské unie je zhruba čtyřikrát nižší než mezi jednotlivými státy USA. Spojené státy přitom fungují na federálním systému se širokou autonomií států, avšak v ekonomickém smyslu jsou skutečně jednotným trhem.

V Evropě naopak bariéry oslabují produktivitu, investice a výkonnost jednotlivých sektorů. Výsledkem je nižší hospodářský růst, slabší konkurenceschopnost a neschopnost plně využít evropské spotřebitelské a investiční prostředí, které s téměř 450 miliony obyvatel patří k největším na světě. Tento stav není způsoben pouze externími faktory, jako je geopolitika nebo globální konkurence, ale především vnitřními nedostatky v řízení jednotného trhu.

EPRS proto navrhuje kombinaci horizontálních a sektorových reforem. Na politické úrovni doporučuje zřízení pravidelné "Rady pro jednotný trh", složené z ministrů a vysokých představitelů EU, která by prosazovala jednotný výklad evropské legislativy a dohlížela na dodržování jejích základních principů v členských státech. Současně by měl každý stát povinně odůvodnit dodatečné národní požadavky přesahující rámec evropského práva, čímž by se omezilo plošné zavádění administrativních překážek.

Evropská veřejná správa by měla implementovat principy "digital-by-default" a "once-only", tedy automatickou digitalizaci procesů a zákaz opakovaného poskytování stejných údajů různým orgánům. Zlepšená jednotná digitální brána by měla podnikům poskytovat jasný a jednotný přístup k postupům a právním povinnostem ve všech členských státech, včetně registrací, licencování nebo daňových procesů.

Sektorově orientované návrhy jdou ještě dále. V oblasti výroby má být posílena informovanost o zásadě vzájemného uznávání výrobků, urychleny opravné mechanismy při zamítnutí přístupu na trh a zjednodušena technická dokumentace. V sektoru služeb dokument navrhuje zavedení evropské "službové e-karty", která by podnikatelům a odborníkům významně usnadnila administrativní kroky při poskytování služeb v zahraničí.

Harmonizace regulace profesí s vysokým růstovým potenciálem — od inženýrství přes zdravotnictví až po IT — by mohla zmírnit nerovnoměrné rozložení talentů mezi státy, což je dnes jedním z největších omezujících faktorů pro růst nových odvětví. V maloobchodu EPRS doporučuje snížit regulační omezení, která v některých zemích limitují otevírací hodiny, velikost provozoven či jejich umístění, a tím omezují konkurenci a vstup nových hráčů.

Evropská unie již disponuje nástroji, které mohou pomoci. Patří mezi ně například Single Market Emergency Instrument, jenž má v krizových situacích zabránit opakování chaosu známého z pandemie. Diskutuje se také o reformě kapitálových trhů, která má usnadnit přístup podniků k financování a umožnit větší cirkulaci kapitálu v rámci Unie. Dokument EPRS však upozorňuje, že technické inovace či nové fondy nebudou mít účinek, pokud se nezmění základní filozofie provádění evropského práva. Rozšíření programů financování digitalizace a inovací pro malé a střední podniky tak musí doprovázet snižování administrativních nákladů a jasný právní rámec pro využívání digitálních řešení napříč regiony.

Pokud se nepodaří odstranit netarifní bariéry, jednotný trh zůstane spíše formálním konceptem než hnacím motorem růstu. EU má dostatečnou ekonomickou váhu i technologické zázemí, její výkon však limituje fragmentace, která nevychází z vnějších tlaků, ale z vlastní regulační praxe. Zatímco USA staví na ekonomické koherenci, Evropa se stále snaží slaďovat 27 právních a administrativních ekosystémů. Bez zásadních reforem tak riskuje, že největší obchodní překážkou pro evropské podnikatele nebudou dovozní cla či geopolitické konflikty, ale samotné hranice uvnitř Evropské unie.

Tomáš Lemešani

Independent Media Publishing s.r.o. - Analýza, Case study, Policy paper

Pro konzultaci a objednávku služeb pište na kontakt@businesspr.eu, independencetl@protonmail.com