Evropa chce zkrotit umělou inteligenci. Firmy varují, že přeregulování může zadusit inovace

Evropská unie spouští první velký zákon o umělé inteligenci na světě – AI Act. Má chránit spotřebitele, předcházet zneužití dat a zajistit, aby nové technologie vznikaly v souladu s evropskými hodnotami.

Záměr je chvályhodný, ale část technologického průmyslu varuje: Evropa může kvůli přehnané byrokracii ztratit tempo.

Podle Information Technology Industry Council (ITI), organizace zastupující technologické firmy včetně Google, IBM nebo Microsoft, potřebuje Evropská Unie změnit přístup, jinak se z kontinentu inovátorů stane spíš kontinentem regulátorů.

Dělení modelů na "silné" a "slabé" je nejasné a brzdí vývoj

Evropská komise chce rozlišovat generativní (tzv. foundation) modely na dvě kategorie – "highly capable" (tedy nejvýkonnější) a ostatní.

Vypadá to logicky, ale ITI upozorňuje, že v praxi je téměř nemožné určit, podle čeho by se takové rozdělení mělo dělat: podle množství dat, výpočetního výkonu, nebo schopnosti generovat realistický obsah?

Technologie se vyvíjí tak rychle, že hranice "silných" modelů se mění doslova každý měsíc. Firmy by tak musely pracovat v právní nejistotě a čelit riziku, že se přes noc ocitnou v jiné, přísněji regulované kategorii.

Nové povinnosti ohledně autorských práv jsou nadbytečné

Evropský návrh počítá s tím, že tvůrci AI modelů budou muset zveřejňovat shrnutí dat, na kterých modely trénují. Podle ITI to nedává smysl – Evropa už má fungující směrnici o autorském právu, která umožňuje autory chránit a případně se bránit soudní cestou.

Povinnost zveřejňovat detailní souhrny by jen přidala administrativu, zbrzdila inovace a mohla by ohrozit i obchodní tajemství technologických firem.

Úplný zákaz biometrické kategorizace může poškodit i dobré projekty

Evropská regulace se staví velmi přísně k využívání biometrických dat – například rozpoznávání pohlaví, věku nebo zdravotního stavu. ITI ale upozorňuje, že úplný zákaz může zlikvidovat i užitečné aplikace: například nástroje, které pomáhají nevidomým, software pro virtuální zkoušení oblečení nebo testování zaujatosti (biasu) v rozpoznávání obličejů.

Lepším řešením by podle ITI bylo tyto technologie zařadit mezi "high-risk", tedy vysoce rizikové s přísným dohledem – ale ne je plošně zakazovat.

Rozlišujme mezi vývojem a použitím

Stejný AI model může být neškodný, když generuje hudbu, a nebezpečný, pokud vyhodnocuje zdravotní data nebo sleduje občany. Regulace by se tedy měla zaměřit na konkrétní použití, ne na samotný vývoj technologie.

Tento "risk-based" přístup podle ITI umožní inovátorům dál pracovat a zároveň chránit veřejnost tam, kde to dává smysl.

Evropa na rozcestí: ochrana versus inovace

Zastánci přísné regulace připomínají, že cílem AI Actu je chránit občany před riziky, která umělá inteligence přináší. Evropa se nechce znovu dostat do situace jako se sociálními sítěmi, které se nejdřív rozšířily a až poté se řešily jejich dopady – šíření dezinformací, ztráta soukromí, manipulace.

Jenže přehnaná opatrnost může mít vysokou cenu. Podle Eurostatu využívalo v roce 2024 nějakou formu umělé inteligence jen 15 % podniků v EU. Mezi velkými firmami to bylo 41 %, ale u malých a středních podniků (SME) jen 11 %.

Pokud bude dodržování nových pravidel složité a drahé, právě menší firmy – tedy ty, které často přinášejí největší nápady – budou mít největší problém.

Český kontext: AI zatím na startovní čáře

Česko má ve výzkumu i podnikání solidní potenciál, ale za západní Evropou zaostává. Podle průzkumu CzechInvestu z roku 2025 využívá umělou inteligenci jen asi čtvrtina českých firem. Většina z nich se omezuje na automatizaci zákaznické podpory nebo marketing.

V průmyslu, kde by měla AI největší přínos, je adaptace AI zatím pomalá – i kvůli nedostatku odborníků a nejasným pravidlům.

Zároveň se Češi k AI staví spíše opatrně. Podle STEM/MARK z roku 2024 má s nástroji jako ChatGPT nebo Midjourney zkušenost necelá polovina populace, ale více než 60 % si myslí, že by měly být "přísně regulovány".

Na druhou stranu, vzdělávací sektor i vláda Petra Fialy se snažily situaci měnit. Ministerstvo průmyslu připravuje národní strategii umělé inteligence 2.0, která má podpořit výzkum a komercializaci AI. Ministerstvo školství testuje zavedení kurzů digitální gramotnosti a práce s AI na středních školách. A české univerzity – například ČVUT, VUT Brno a MUNI – už spolupracují na projektech evropského výzkumného centra ELLIS, které má přitáhnout zahraniční experty.

Co hrozí, pokud se to nepovede

Podle odhadů OECD by mohlo být až 30 % pracovních pozic v Česku do roku 2035 částečně automatizováno. Zároveň se očekává, že využívání AI by mohlo zvýšit produktivitu české ekonomiky o až 7 % HDP do roku 2030 – pokud bude vývoj dostatečně rychlý a firmy se přizpůsobí. Tento rozdíl mezi "získaným" a "ztraceným" scénářem jasně ukazuje, že ve hře je víc než jen technická otázka.

Zákon přichází, ale s odkladem

AI Act vstoupil v platnost v létě 2024, ale jeho jednotlivé části začnou platit postupně – naplno až kolem roku 2027. V každé zemi vznikne národní dohledový úřad, který bude mít na starosti kontrolu používání umělé inteligence.

V Unii se zároveň zřizuje Evropský úřad pro AI, který má dohlížet na jednotnou interpretaci zákona. Firmy i vývojáři však upozorňují, že právě v přechodném období vzniká nejvíc zmatku – a že i menší nejasnosti mohou v praxi znamenat měsíce právních průtahů.

Česko mezi strachem a příležitostí

Čeští vývojáři se zatím na světovém trhu dokázali prosadit hlavně díky menším, ale chytrým projektům – od startupů v oblasti fintechu po kreativní nástroje. Pokud bude Evropa klást příliš mnoho překážek, mohou tyto firmy jednoduše přesunout své aktivity do USA nebo Asie, kde jsou pravidla pružnější.

Naopak, pokud se podaří udržet rovnováhu mezi bezpečností a svobodou inovovat, může být Česko – díky kvalitnímu technickému vzdělání a aktivní startupové scéně – jedním z vítězů.

Regulace má chránit, ne brzdit

Zákon o umělé inteligenci je potřebný. Ale jak upozorňuje ITI, jeho síla bude záviset na tom, jak se bude vykládat a uplatňovat v praxi. Evropa by se neměla bát inovací – měla by se bát stagnace.

Pokud se podaří propojit přísná etická pravidla s podporou výzkumu a byznysu, může být AI pro Evropu i Česko obrovskou příležitostí. Pokud ale převáží byrokracie, Evropa bude znovu jen přihlížet, jak inovace vznikají jinde.

Tomáš Lemešani

Independent Media Publishing s.r.o. - Analýza, Case study, Policy paper

Pro konzultaci a objednávku služeb pište na kontakt@businesspr.eu, independencetl@protonmail.com