Evropa přichází o biliony. Jak může EU za šest let navýšit HDP o 2,8 bilionu eur ročně?

Analýza Výzkumné služby Evropského parlamentu (EPRS) s názvem Mapping the Cost of Non-Europe odhaluje, že největší nebezpečí pro evropskou konkurenceschopnost nejsou globální rivalové, ale vlastní nečinnost a roztříštěnost.

Podle studie by soubor strategických reforem mohl Evropské unii přinést dodatečný ekonomický výkon přesahující 2,8 bilionu eur ročně do roku 2032.

Evropská unie stojí na prahu jedné z nejzásadnějších ekonomických příležitostí posledních desetiletí. Dokument EPRS Mapping the Cost of Non-Europe poprvé komplexně kvantifikuje ekonomické ztráty způsobené nedokončenou integrací, roztříštěnou regulací a pomalým tempem strukturálních reforem. Podle odhadů analytiků by splnění navržených opatření napříč jednotným trhem, digitální ekonomikou, zelenou transformací, fiškální politikou, lidským kapitálem a bezpečností mohlo navýšit roční HDP EU až o 2,8 bilionu eur ročně, a to už do roku 2032.

V objemu jde o ekonomický ekvivalent celé Francie – a zároveň najpůsobivější ilustraci toho, kolik Evropa ztrácí tím, že potenciál jednotného trhu zůstává nenaplněn.

Jednotný trh, považovaný za největší úspěch evropské integrace, zůstává podle EPRS stále hluboko nedokončený. Harmonizace pravidel, důsledné uplatňování principu vzájemného uznávání a zavedení digitálního jednotného přístupového portálu pro podniky působící napříč členskými státy by mohly každoročně přinést až 507 miliard eur. Zpráva zároveň upozorňuje, že aby se tento potenciál naplnil, musí EU vytvořit účinný kontrolní mechanismus, který bude systematicky sledovat a postihovat případy, kdy státy jednotný trh fakticky brzdí. Ekonomové dlouhodobě upozorňují, že administrativní a regulatorní bariéry stojí evropské firmy desítky miliard eur ročně – EPRS nyní kvantifikuje, že jejich odstranění má mnohem širší multiplikační efekt.

Podstatná část růstového potenciálu leží také v oblasti digitální transformace a technologické suverenity. Evropa zaostává za Spojenými státy i Čínou nejen v investicích do umělé inteligence, datové infrastruktury či cloudových služeb, ale i ve škálování inovativních firem. Podle výpočtů EPRS by systémové investice a regulační harmonizace mohly zvýšit HDP EU o 384 miliard eur ročně.

Studie doporučuje rozšíření sítě digitálních inovačních center, podporu digitálních dovedností pro malé a střední podniky, účinnou implementaci evropského zákona o AI i zavedení jednotné digitální identity a robustního rámce pro správu dat. V globálním kontextu jde o snahu vytvořit prostředí, které umožní evropským firmám růst dřív, než budou vytlačeny agresivnějšími konkurenty.

Zásadní příležitostí je podle EPRS i zelený přechod. Namísto toho, aby byl vnímán primárně jako náklad, doporučuje studie chápat ho jako motor ekonomické obnovy. Při správně nastavených politikách může zelená transformace přidat evropské ekonomice až 439,5 miliardy eur ročně. Zahrnuje to celoevropské uhlíkové oceňování s redistribucí výnosů pro zranitelné skupiny, zakotvení ekologického veřejného zadávání jako standardu či navýšení financování přeshraničních energetických sítí a výzkumu obnovitelných zdrojů. Podle analýz Mezinárodní energetické agentury mají investice do čistých technologií výrazný multiplikační efekt, což EPRS v dokumentu rovněž potvrzuje.

Fiskální integrace patří mezi politicky nejcitlivější oblasti, ale zároveň představuje významnou příležitost k posílení stability eurozóny. Lepší koordinace fiskálních politik a hlubší integrace finančních trhů mohou podle EPRS přinést 321 miliard eur ročně. Studie navrhuje zřízení Evropské fiskální agentury, tedy jakési evropské pokladnice, která by zajišťovala stabilizaci a koordinaci v dobách ekonomických výkyvů. Součástí doporučení je i dokončení bankovní unie prostřednictvím společného systému pojištění vkladů – krok, který podle mnoha ekonomických modelů snižuje rizikovou fragmentaci trhu a brání přesunům kapitálu mezi jádrem a periférií v době krize.

Největší identifikovaný růstový potenciál má oblast lidského kapitálu. Soubor doporučení EPRS, který se zaměřuje na vzdělávání, sociální rovnost a pracovní trh, by mohl evropské ekonomice přinést až 688 miliard eur ročně. Patří sem výrazné navýšení rozpočtu programů Erasmus+ a Horizont Evropa, zavedení systému mikrocertifikátů pro flexibilní zvyšování kvalifikace, posílení digitálních kompetencí či zajištění rovnosti odměňování žen a financování péče, které zvyšuje pracovní participaci. Evropská komise dlouhodobě upozorňuje, že nedostatek pracovních síl a nízká mobilita pracovníků patří mezi největší strukturální brzdy evropského růstu – EPRS ukazuje, jak lze tento trend zvrátit.

Poslední část dokumentu se věnuje geopolitické odolnosti EU. Návrhy na vytvoření společného obranného fondu, koordinaci výzkumu a akvizic v oblasti obranného průmyslu, povinné prověřování firem z hlediska porušování lidských práv nebo posílení společného diplomatického zastoupení mohou podle EPRS přinést 170 miliard eur ročně. Jde o uznání reality, že v prostředí rostoucích geopolitických rizik je bezpečnost nedílnou součástí ekonomické stability.

Součet všech uvedených opatření jasně ukazuje, že největší brzdou evropského růstu už není nedostatek kapitálu či inovací, ale politická nejednotnost a pomalost rozhodování. Dokument Mapping the Cost of Non-Europe poskytuje analytický rámec, který proměňuje debatu: otázka nezní, zda si Evropa může dovolit uskutečnit rozsáhlé reformy; otázka zní, kolik ji stojí, že je neuskutečňuje. Potenciál 2,8 bilionu eur ročně je tak nejen makroekonomickou hypotézou, ale také varováním – že cena nečinnosti je vyšší než cena změny.

Tomáš Lemešani

Independent Media Publishing s.r.o. - Analýza, Case study, Policy paper

Pro konzultaci a objednávku služeb pište na kontakt@businesspr.eu, independencetl@protonmail.com