Evropa umí vymýšlet, ale hůř financuje růst. Proč inovace z EU končí jinde – a co z toho plyne pro Česko

Síť think-tanků EPICENTER upozorňuje na nepříjemný paradox: Evropa má technické kapacity, špičkové univerzity i silné průmyslové know-how, ale v klíčové fázi "škálování" neumí dostatečně financovat růst inovativních firem.

Důsledek je ekonomicky dobře čitelný. Inovace vzniklé v Evropská unie se často nedostanou k velikosti, která z nich dělá globální hráče, a končí buď předčasným prodejem, nebo odchodem na zahraniční kapitálové trhy, kde je pro ně dostupnější pozdní růstový kapitál a jednodušší "exit" scénář.

EPICENTER to rámuje jako kombinaci slabších kapitálových trhů, nízkého zapojení dlouhodobých úspor do investic a regulatorní fragmentace, která zvyšuje náklady expanze přes hranice.

V analýze "Digital Revival?" EPICENTER přímo pojmenovává strukturální bariéry, které evropský technologický ekosystém brzdí: vedle regulatorní složitosti i nedostatečnou dostupnost kapitálu, kterou spojuje mimo jiné s převahou průběžně financovaných penzijních systémů a s tím, že Evropa postrádá dostatečně robustní investiční infrastrukturu srovnatelnou s USA.

Materiál zároveň pracuje s tezí, že Evropa má ve srovnání s vyspělými ekonomikami výrazný deficit tržní kapitalizace a že právě tato "hloubka trhu" je pro vznik velkých technologických firem zásadní, protože určuje, jak snadno firma získá kapitál v růstové fázi a jak atraktivní je domácí IPO.

Jedním z nejpraktičtějších argumentů EPICENTER je, že "peníze v Evropě jsou", jen jsou často alokované způsobem, který růst inovací nepodporuje. Blog o "nevyužitých úsporách" upozorňuje, že významná část evropských úspor leží na bankovních účtech místo toho, aby byla v dlouhodobých investičních produktech, a odkazuje i na odhady Evropské komise o vysokém podílu úspor držených v depozitech. To je pro inovace problém, protože technologické firmy v růstové fázi typicky potřebují kapitál, který unese volatilitu a má delší investiční horizont než bankovní úvěr. Bez silných dlouhodobých investorů se ekosystém láme v okamžiku, kdy startup přechází ze "seed" a "early stage" do "late stage" a potřebuje desítky až stovky milionů eur.

Z pohledu politiky i trhu EPICENTER staví na tom, že řešení není jen "víc grantů", ale proměna finanční architektury. Jádrem je propojit více dlouhodobých úspor s kapitálovými trhy, mimo jiné skrze penzijní fondy a jejich investiční mandáty, aby větší část kapitálu mířila do evropských akcií a růstových firem. V evropské debatě to typicky znamená i vytváření pobídek, které zvyšují ochotu investovat do inovací, ať už jde o daňové nastavení nebo o rámce pro institucionální investory. EPICENTER zároveň argumentuje, že bez likvidnějších evropských burz a investičního prostředí, které podporuje technologické emise, budou evropské firmy dál hledat kapitál tam, kde je "hloubka trhu" přirozeně vyšší.

Vedle kapitálu EPICENTER zdůrazňuje ještě jednu brzdu: právní roztříštěnost. V prosinci 2025 zveřejnil briefing k návrhu tzv. "28. režimu", tedy volitelného, celoevropského korporátního rámce, který by firmám umožnil fungovat a růst napříč jednotným trhem s menším třením mezi 27 národními systémy. Tato myšlenka se mezitím propsala i do institucionální debaty v Evropský parlament; jeho výzkumná služba popisuje "28. režim" jako součást unijní start-up a scale-up strategie a uvádí, že legislativní návrh je plánován na první čtvrtletí 2026. Pro investory i zakladatele je to klíčové téma, protože standardizovaná "právní schránka" snižuje transakční náklady expanze, zvyšuje předvídatelnost governance a v praxi může zlevnit i fúze, přesuny sídla nebo případné ukončení podnikání.

Český rozměr je v tomto příběhu zřetelný. Česko je otevřená, exportně orientovaná ekonomika se silnou průmyslovou tradicí a rostoucí technologickou scénou, ale zároveň dlouhodobě funguje v prostředí, kde dominuje bankovní financování a lokální kapitálový trh je relativně mělký. To samo o sobě nemusí být handicap, dokud je k dispozici funkční evropská infrastruktura, která firmě umožní rychle přerůst domácí trh bez právních a administrativních bariér a současně jí nabídne realistickou cestu k velkému kapitálu, ať už přes fondy, nebo přes burzu. Právě proto je "28. režim" pro menší ekonomiky potenciálně důležitější než pro velké země: snižuje nevýhodu, že domácí právní a kapitálové prostředí nemá přirozenou velikost USA, a umožňuje stavět firmu rovnou "evropsky".

Současně platí, že evropská řešení nejsou náhradou za domácí podmínky. Pokud má být Česko pro inovace atraktivní, potřebuje stabilní a předvídatelný rámec pro dlouhodobé investice a prostředí, které nebude trestat růstovou fázi firmy nadměrnou nejistotou. EPICENTER ve své argumentaci opakovaně vrací pozornost k tomu, že kapitál není jen otázka peněz, ale i pravidel: likvidita trhu, dostupnost institucionálních investorů, jasná pravidla pro expanzi a rozumné nastavení "cost of failure" rozhodují o tom, zda se z inovace stane firma, která zůstane v Evropě, nebo aktivum, které rychle skončí v portfoliu globálního konkurenta.

Závěr EPICENTER je v zásadě jednoduchý: Evropa potřebuje méně fragmentace a více kapitálu, který umí čekat na výnos. V praxi to znamená kombinaci hlubších kapitálových trhů, větší role dlouhodobých investorů a právního rámce, který dovolí firmám škálovat napříč Unií bez toho, aby se růst utopil v transakčních nákladech. Pro Česko je to zároveň příležitost i test: pokud se evropská finanční a právní infrastruktura skutečně zlepší, domácí inovace mohou častěji růst "do Evropy" místo toho, aby končily prodejem dřív, než se z nich stane globální značka.

Tomáš Lemešani

Independent Media Publishing s.r.o. - Analýza, Case study, Policy paper

Pro konzultaci a objednávku služeb pište na kontakt@businesspr.eu, independencetl@protonmail.com