Evropská regulace povolání: Co potřebuje český trh práce?

Regulace povolání je téma, které bývá často přehlíženo, přesto má zásadní význam pro konkurenceschopnost, inovace a mobilitu pracovní síly.

Podobně jako u jiných politik EU spočívá hlavní problém v rozdílných přístupech členských států, které komplikují uznávání kvalifikací a brzdí volný pohyb pracovníků.

Evropská komise nedávno zveřejnila studii "Measuring Prevalence and Labour Market Impacts of Occupational Regulation in the EU", která zkoumá rozsah regulace povolání a její dopady na pracovní trh členských zemí. Podle této studie je přibližně 22 % všech pracovníků v EU zaměstnáno v profesích, které vyžadují licenci nebo jinou formu oficiálního oprávnění. Regulované profese jsou nejčastější ve zdravotnictví, školství, stavebnictví či právních službách.

Cílem těchto pravidel je chránit spotřebitele a garantovat kvalitu služeb. Pokud se ale regulace pravidelně nevyhodnocuje, může se z nástroje ochrany veřejného zájmu stát překážka rozvoje. Evropská komise upozorňuje, že příliš přísná nebo zastaralá pravidla omezují konkurenci, zvyšují ceny a zpomalují inovace, což se přímo odráží v hospodářském výkonu států.

Ekonomická data ukazují, že regulovaná povolání mají v průměru asi o 4 % vyšší mzdy než neregulovaná — tzv. "regulační prémii". Část tohoto rozdílu odráží vyšší odbornost, ale část představuje rentu vyplývající z omezeného přístupu na trh.

Zároveň se ukazuje, že v regulovaných profesích pracuje zhruba o třetinu méně pracovníků z jiných zemí než v neregulovaných, což jasně ukazuje na bariéry mobility v rámci jednotného trhu.

Studie také upozorňuje, že technologický vývoj a vznik nových obchodních modelů často naráží na rigidní regulační rámce. Tento problém se dotýká i českých firem — například v oblasti online poradenství nebo zdravotnických služeb, které často narážejí na legislativu postavenou na tradičních formách výkonu práce.

Evropská komise proto navrhuje stanovit minimální společné standardy pro vybrané regulované profese a rozšířit automatické uznávání kvalifikací v případech, kde jsou rozdíly mezi státy malé.

Zároveň doporučuje, aby každá nová i existující regulace prošla systematickým hodnocením před zavedením i po určité době fungování, se zohledněním dopadů na ceny, dostupnost služeb, zaměstnanost a inovační potenciál.

Český kontext

Český trh práce by z reformy regulací mohl výrazně těžit. Česká republika dlouhodobě patří mezi země s nižší vnitřní mobilitou pracovní síly. Podle dat Eurostatu změnilo v roce 2023 zaměstnání pouze 5,1 % pracujících, zatímco průměr EU přesahoval 11 %.

Jedním z důvodů je vysoký podíl vlastnického bydlení (okolo 78 % domácností), který omezuje mobilitu, ale také administrativní a kvalifikační bariéry, které komplikují změnu profese nebo uznání kvalifikace získané v jiném státě EU.

Regionální rozdíly se prohlubují i kvůli nízké flexibilitě systému rekvalifikací. Výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti a celoživotní vzdělávání v Česku představují přibližně 0,5 % HDP, zatímco průměr EU dosahuje okolo 1,6 %.

To znamená, že možnosti dospělých získat nové dovednosti nebo vstoupit do regulované profese prostřednictvím modulárního či online vzdělávání jsou stále omezené.

Evropská komise proto doporučuje modernizovat přístup ke vzdělávání a uznávání neformálních dovedností. Umožnění vstupu do regulovaných profesí přes online kurzy či akreditované modulární programy by mohlo zvýšit dostupnost kvalifikací a podpořit dynamiku pracovního trhu.

Podobně by evropská databáze požadavků na profese a jednotný digitální portál pro uznávání kvalifikací mohly odstranit administrativní bariéry a zrychlit dnes často zdlouhavé procesy.

Možné dopady reforem

Podle simulačních modelů by odstranění překážek vstupu do povolání mohlo zvýšit počet pracovníků v těchto profesích o 3–9 %, snížit ceny služeb a posílit konkurenci.

Pro Českou republiku by to znamenalo vyšší zaměstnanost, větší regionální mobilitu a lepší využití pracovního potenciálu. Zavedení ex-ante a ex-post hodnocení regulací by umožnilo zjistit, která pravidla skutečně zvyšují kvalitu služeb, a která pouze omezují trh.

V českém kontextu by to mohlo vést k přehodnocení požadavků na některé profese – například délku studia, povinné stáže nebo licenční poplatky, které často neodpovídají reálným potřebám trhu.

Samotná reforma však nebude jednoduchá. Změny v regulaci povolání často narážejí na odpor profesních komor a zájmových skupin, které se obávají snížení standardů nebo ztráty vlivu.

Klíčové proto bude, aby reformní proces provázela kvalitní analytická i veřejná diskuse, založená na datech – nikoli na obavách. Dokument Evropské komise tak otevírá debatu, kterou Česká republika často odkládala.

Regulace povolání není jen technickou otázkou legislativy – je to téma, které rozhoduje o tom, jak pružně dokážeme reagovat na změny ekonomiky, technologií a společnosti.

Pokud se Česko vydá cestou inteligentní deregulace, může získat dynamičtější trh práce, vyšší zaměstnanost a modernější ekonomiku připravenou na výzvy 21. století.

Tomáš Lemešani

Independent Media Publishing s.r.o. - Analýza, Case study, Policy paper

Pro konzultaci a objednávku služeb pište na kontakt@businesspr.eu, independencetl@protonmail.com