Malé a střední podniky v centru AI revoluce. Regulace EU je může posílit – nebo zadusit
Evropa se snaží nastavit pravidla pro umělou inteligenci tak, aby chránila občany i trh. Ambiciózní AI Act představuje historický milník, ale zároveň otevírá zásadní otázku: dokáže regulace rozvoj AI podpořit, nebo se z ní stane překážka, která zasáhne právě ty, kteří jsou pro ekonomiku nejdůležitější?
Organizace Digital Europe ve svém dokumentu A milestone agreement, but at what cost? varuje, že současná podoba regulace neúměrně zatěžuje malé a střední podniky, které tvoří páteř evropského hospodářství.
V EU představují MSP více než 99 % všech firem a zaměstnávají téměř dvě třetiny pracovní síly. V České republice je situace podobná: malé a střední podniky generují přes polovinu HDP, zaměstnávají většinu lidí a dominují klíčovým sektorům – od průmyslu přes služby až po export. Pokud se proto AI politiky zaměří zejména na velké korporace, nastavují pravidla mimo realitu drtivé většiny trhu.
AI Act přináší povinnosti, které jsou pro malé firmy složité nejen finančně, ale také organizačně. Dokumentace rizik, systémy řízení kvality nebo monitorování AI modelů vyžadují odborné zázemí, které mnohé české podniky nemají. Digital Europe proto navrhuje vytvořit jednoduché digitální šablony, standardizované postupy a open-source nástroje, které podnikům pomohou splnit požadavky bez nutnosti vysokých nákladů na externí poradce nebo právní analýzy.
Podpora MSP musí mít podle organizace praktickou podobu. Nestačí pouze deklarovat "lepší orientaci v regulaci". Malé podniky potřebují konkrétní instrukce, kontaktní body a partnerskou infrastrukturu. Modely ve formě národních AI helpdesků, konzultačních pracovišť nebo technických center by poskytly podnikům reálnou pomoc při interpretaci zákona i implementaci řešení. V Česku by se takové role mohly ujmout technologické huby, inovační centra při univerzitách či regionální agentury typu CzechInvest nebo národních digitalizačních hubů.
Stejně zásadní je i dostupnost financování. Zavádění AI není jen otázkou software – zahrnuje budování datové infrastruktury, modernizaci procesů, integraci do výrobních linek i školení zaměstnanců. Pro malé podniky se tak AI bez grantů, subvencí nebo spolufinancování může stát nedostupnou technologií. Digital Europe navrhuje zřízení národních AI technických center, která by firmám poskytovala nejen poradenství, ale i praktická řešení – od pilotních projektů až po testovací implementace.
Evropa bojuje také s nedostatkem talentů. Velké technologické firmy dokáží přilákat špičkové experty vysokými platy a atraktivními pracovními podmínkami. MSP, a zvláště české, takovou možnost nemají. Digital Europe proto tlačí na posílení vzdělávacích programů, rekvalifikací a příchodu specialistů ze zahraničí. Specifické nástroje – výzkumná víza, startupové pobytové programy nebo stipendia – by mohly evropský trh učinit přitažlivějším. V Česku je problém ještě ostřejší: vzdělávání v oblasti datové vědy a AI se rozvíjí pomalu, a mnoho firem řeší nedostatek odborníků outsourcingem.
Dalším slabým místem Evropy je transformace výzkumu na komerční aplikace. Kontinent má dlouhodobě silné akademické výsledky, ale slabší schopnost inovace uvést na trh. Digital Europe proto doporučuje navýšení prostředků do programů Horizon Europe a Digital Europe, a to zejména na aplikovaný výzkum. České podniky často nedokážou do těchto programů vstoupit kvůli složité administrativě. Jednodušší grantová struktura, orientovaná na rychlé piloty a implementaci, by mohla MSP zásadně pomoci.
Regulace by podle organizace neměla dopadat na firmy "jednorázově" – zvláště ne na startupy a netechnologické podniky. Zavedení přechodných období je klíčové: technologické firmy s malými týmy nemají kapacity, aby během jednoho roku aplikovaly komplexní compliance. Model se osvědčuje i v Česku, například v oblasti fintechu, kde sandboxový přístup umožňuje testování inovací bez okamžitého rizika sankcí. Je logické promítnout jej i do AI.
Digital Europe upozorňuje také na infrastrukturu – bez ní MSP AI prakticky nepoužijí. Evropa by měla podporovat budování vlastních datových center a cloudových služeb kompatibilních s regulací. Tím se sníží závislost na amerických nebo čínských poskytovatelích a malé podniky získají bezpečné prostředí pro testování a nasazování AI.
Nakonec přichází problém, který může být ještě destruktivnější než technické bariéry: legislativní roztříštěnost. AI Act musí být sladěn s GDPR, Data Actem a kyberbezpečnostními zákony. Pokud bude mít malý podnik dodržovat tři paralelní právní konstrukty, které si místy odporují, inovace přestane být příležitostí a stane se právním rizikem.
Tomáš Lemešani
Independent Media Publishing s.r.o. - Analýza, Case study, Policy paper
Pro konzultaci a objednávku služeb pište na kontakt@businesspr.eu, independencetl@protonmail.com