Platformová práce: Jak hlídat nejflexibilnější formu výdělku?

Evropská unie pracuje na směrnici, která má zlepšit pracovní podmínky lidí pracujících přes digitální platformy. Podle analýzy Lithuanian Free Market Institute však hrozí, že plošná a rigidní regulace omezí flexibilitu, zvýší náklady a zpomalí rozvoj platformové ekonomiky – včetně té české. 

Evropská debata o regulaci platformové práce se dostává do klíčové fáze. Zatímco Evropská komise připravuje směrnici o zlepšení pracovních podmínek osob pracujících prostřednictvím digitálních platforem, část ekonomických think-tanků varuje, že dobře míněná regulace může mít přesně opačný efekt. Lithuanian Free Market Institute (LFMI) ve své analýze Maintaining the status quo and fostering competition among platforms would better serve the platform workers and consumers upozorňuje, že plošný a rigidní přístup ohrožuje nejen samotné platformy, ale především pracovníky a spotřebitele, které má chránit.

Platformová práce dnes představuje jeden z nejrychleji rostoucích segmentů evropského trhu práce. Podle odhadů Evropské komise využívá některou z forem platformové práce přibližně 28 milionů lidí v EU a do roku 2030 by jejich počet mohl vzrůst až na 43 milionů.

Nejde přitom jen o rozvoz jídla či sdílené taxislužby, ale také o digitálně zprostředkované úklidové služby, drobné řemeslné práce, IT služby, grafiku nebo překlady. Česká republika v tomto trendu nezaostává – podle dostupných studií se s platformovou ekonomikou setkala zhruba desetina ekonomicky aktivní populace, přičemž pro většinu z nich jde o doplňkový zdroj příjmů vedle hlavního zaměstnání nebo studia.

Právě tato flexibilita je podle LFMI klíčovou hodnotou platformové práce. Digitální platformy vznikly a rozvinuly se v prostředí relativně nízkých regulačních bariér, které umožnily rychlý vstup nových hráčů na trh a vznik tisíců pracovních příležitostí. Pro mnoho pracovníků je zásadní možnost svobodně si volit pracovní dobu, kombinovat práci pro více platforem současně a přizpůsobovat pracovní nasazení aktuální životní situaci. V českém kontextu to platí například pro studenty, rodiče malých dětí nebo lidi pracující v regionech s omezenou nabídkou klasických pracovních míst.

Navrhovaná evropská směrnice však podle kritiky přináší nepřiměřené požadavky na digitální platformy, zejména prostřednictvím mechanismu automatického předpokladu zaměstnaneckého statusu. Pokud by platforma splnila určitý počet tzv. kritérií "efektivní kontroly", pracovník by byl považován za zaměstnance bez ohledu na skutečnou povahu vztahu. LFMI upozorňuje, že jednotný seznam takových kritérií neodpovídá extrémní rozmanitosti platformových modelů a může vést k právní nejistotě.

Ekonomické dopady by podle analýzy mohly být značné. Zvýšení nákladů na pracovní sílu, administrativní zátěž a právní rizika mohou některé platformy přimět k omezení činnosti nebo dokonce k odchodu z evropského trhu. Zkušenosti z některých států mimo EU ukazují, že příliš striktní regulace často vede ke snížení nabídky služeb, růstu cen pro spotřebitele a paradoxně i ke zhoršení postavení samotných pracovníků. Část aktivit se navíc může přesunout do šedé ekonomiky, což je problém, se kterým se Česká republika dlouhodobě potýká i mimo oblast digitálních platforem.

Z českého pohledu je důležité i to, že platformová práce se zatím vyvíjí relativně organicky. Právní rámec umožňuje využívat samostatně výdělečnou činnost, zkrácené úvazky nebo kombinaci více pracovních forem. Přílišná harmonizace na evropské úrovni by mohla tento ekosystém narušit a snížit atraktivitu Česka pro nové digitální platformy, včetně těch ze zahraničí. To by mělo dopad nejen na pracovníky, ale i na konkurenci a inovace na trhu služeb.

LFMI proto navrhuje alternativní přístup založený na zachování flexibility a využití tzv. měkkých regulačních nástrojů. Namísto detailní a plošné harmonizace doporučuje rámcová pravidla, dobrovolné kodexy chování a mechanismy alternativního řešení sporů. Ty mohou zvýšit transparentnost a férovost vztahů mezi platformami a pracovníky, aniž by omezily základní výhody platformové ekonomiky. V českém prostředí by takový přístup lépe navazoval na stávající praxi a umožnil postupné dolaďování pravidel na základě reálných dat, nikoli předpokladů.

Zajímavým bodem analýzy je i výzva k opětovnému posouzení nulových pracovních úvazků jako jedné z legálních alternativ. Ačkoli jsou v některých evropských zemích vnímány kontroverzně, v kombinaci s jasnými pravidly mohou nabídnout flexibilní řešení pro specifické skupiny pracovníků. LFMI zároveň zdůrazňuje potřebu detailní analýzy trhu před zaváděním plošných regulací, aby se předešlo nevratným zásahům s negativními vedlejšími efekty.

Debata o platformové práci tak není jen o ochraně pracovníků, ale o celkovém nastavení evropského trhu práce v digitální éře. Česká ekonomika, která je silně závislá na flexibilitě, inovacích a otevřenosti vůči novým obchodním modelům, má v této diskusi co ztratit i získat. Pokud se regulace vydá cestou přehnané rigidity, může zpomalit růst a omezit příležitosti pro tisíce lidí. Pokud však dokáže spojit ochranu základních práv s respektem k rozmanitosti platformových modelů, může se stát příkladem toho, jak regulovat moderní ekonomiku bez toho, aby se udusila její dynamika.

Tomáš Lemešani

Independent Media Publishing s.r.o. - Analýza, Case study, Policy paper

Pro konzultaci a objednávku služeb pište na kontakt@businesspr.eu, independencetl@protonmail.com