Pomalé povolování brzdí konkurenceschopnost Evropy. Česko patří k zemím, které ztrácí investice kvůli byrokracii

Evropský průmysl ztrácí dech. Zatímco Spojené státy i Čína lákají investory rychlými procesy a předvídatelným prostředím, v Evropě se podniky potýkají s dlouhými a složitými povolovacími řízeními.

Na problém upozorňuje nejnovější studie zaměstnavatelské organizace BusinessEurope s názvem Permitting SWOT Analysis, která se zaměřuje na regulační bariéry brzdící investice v členských státech Evropské unie.

Podle průzkumu mezi více než 240 firmami z 21 zemí považuje 83 % podniků délku a komplexnost povolovacích procesů za zásadní překážku nových investic. Téměř polovina respondentů uvedla, že získání všech nutných povolení trvá více než tři roky, přičemž některé projekty se protahují i na šest let. Naproti tomu v USA trvá obdobný proces v průměru několik měsíců, v Číně bývá pevně časově ohraničen.

"Evropa nemůže mluvit o zelené a digitální transformaci, pokud není schopna vydávat povolení v rozumném čase," konstatuje BusinessEurope. Podle organizace se z pomalého povolování stává "neviditelná daň" snižující konkurenceschopnost kontinentu. Čím déle trvá schvalování, tím menší je ochota investorů projekty financovat.

Problém jménem byrokracie

Firmy jako hlavní překážky zmiňují především pomalou reakci úřadů, nízkou kapacitu státní správy, složitou legislativu a nedostatečnou koordinaci mezi jednotlivými institucemi. Více než 60 % podniků také upozorňuje, že proces posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) často způsobuje významná zpoždění.

BusinessEurope proto vyzývá, aby zjednodušení povolovacích procesů bylo jednou z hlavních priorit evropské politické agendy. Navrhuje vytvoření jednotného rámce pro všech 27 členských států, který by stanovil minimální standardy – jednotné lhůty, jasně definované kompetence úřadů i standardizované formáty dokumentů. Součástí by měla být také expertní skupina při Evropské komisi, která by připravila návrh komplexní reformy a zajistila výměnu zkušeností mezi průmyslem a orgány veřejné správy.

BusinessEurope dále doporučuje zavést měřitelné ukazatele výkonnosti (KPI), které by sledovaly délku řízení, počet zamítnutých žádostí nebo efektivitu jednotlivých úřadů. Klíčem by podle organizace měla být i digitalizace a "one-stop-shop" systém, který by umožnil investorům komunikovat s jediným koordinátorem namísto desítek různých institucí.

Česká realita: roky čekání

Česká republika se v této oblasti dlouhodobě potýká s obdobnými problémy. Podle Světové banky (Doing Business Index) trvalo v posledních letech v Česku získání stavebního povolení v průměru 246 dní, tedy více než dvojnásobek průměru OECD (123 dní). Při složitějších průmyslových projektech se celý proces může protáhnout až na několik let.

Na pomalost povolování si stěžují nejen zahraniční investoři, ale i domácí podniky. Vláda přijala nový stavební zákon, který má procesy zjednodušit, ale jeho implementace postupuje pomalu a plné účinnosti nabude až v roce 2026.

Povolovací procedury se komplikují i v oblasti obnovitelných zdrojů. Podle organizace SolarPower Europe transponovalo Česko do národní legislativy zhruba 45 % evropských pravidel pro urychlení povolování projektů obnovitelných zdrojů, což je sice nad evropským průměrem (50 %), ale výrazně zaostává za lídry, jako jsou Dánsko nebo Estonsko (nad 75 %). V praxi to znamená, že výstavba větrných či fotovoltaických parků se může protáhnout až na čtyři roky.

Ekonomické dopady

Zdlouhavé povolování má přímé ekonomické důsledky – prodlužuje návratnost investic, zvyšuje riziko odkladu projektů a tím i náklady kapitálu. Pro stát znamená pomalá administrativa zpožděný přínos v podobě pracovních míst, daňových příjmů i rozvoje regionů.

Právě z toho důvodu některé země, například Finsko či Nizozemsko, už zavedly systém "one-stop-shop", kde investor komunikuje pouze s jedním koordinátorem. Podle dat BusinessEurope se díky tomu podařilo zkrátit průměrnou dobu vydání povolení o více než 50 %.

Šance na změnu

Evropská komise slíbila, že otázku harmonizace povolovacích procesů zahrne do připravovaného Průmyslového plánu pro Evropu. První konkrétní návrhy by měly být zveřejněny v roce 2026. Odborníci se shodují, že Česko by mělo být v této debatě aktivnější a nejen přebírat unijní pravidla, ale i navrhovat vlastní řešení – například rozšíření digitalizace úřadů či jednotné metodiky pro krajské stavební a životní úřady.

Evropa ztrácí závod s časem. Pokud chce zůstat průmyslovou velmocí, musí si přiznat, že konkurenceschopnost nezačíná ve výrobních halách, ale na úřadech. A v tom má co dohánět i Česká republika.

Tomáš Lemešani, 

Independent Media Publishing s.r.o. - Analýza, Case study, Policy paper

Pro konzultaci a objednávku služeb pište na kontakt@businesspr.eu, independencetl@protonmail.com