Proč Evropa potřebuje silný kapitálový trh – a jakou roli v tom může hrát Česko

Evropská unie se dlouhodobě potýká s problémem, který na první pohled není příliš vidět, ale zásadně oslabuje její ekonomiku. Kapitálové trhy – tedy burzy, investiční fondy a další formy tržního financování – neplní svou roli tak, jak by měly.

Pro evropské podniky zůstávají jen okrajovým zdrojem kapitálu, zatímco většina firem se stále spoléhá na bankovní úvěry.

V porovnání se Spojenými státy je rozdíl dramatický. Americké kapitálové trhy jsou hlubší, likvidnější a dostupnější jak pro investory, tak pro emitenty. Průměrný denní objem obchodů s akciemi v USA dosahuje podle dat OECD zhruba 280 miliard eur, zatímco v celé Evropské unii jen kolem 65 miliard eur. Tento rozdíl se promítá i do schopnosti podniků získávat kapitál – americké firmy si dokážou na trzích zajistit financování několikanásobně snáz, rychleji a s nižšími náklady.

Kvůli tomu se objevuje stále častější fenomén: evropské inovační a technologické firmy vstupují na americké burzy, kde mají lepší přístup k investorům i většímu kapitálu. S tím často přichází i přesun části aktivit do Spojených států – výzkumu, vývoje i manažerských funkcí. Evropa tak ztrácí nejen kapitál, ale i talenty a know-how.

Podle OECD činila v roce 2024 celková hodnota veřejně obchodovaných firem na světě přes 126 bilionů dolarů. Z toho evropské trhy tvoří zhruba pětinu. Ještě na počátku století přitom podíl Evropy přesahoval čtvrtinu. Naopak Spojené státy svůj podíl od roku 2000 stabilně zvyšují – z přibližně 45 % tehdy na více než 60 % dnes.

Česko na okraji kapitálové mapy

Český kapitálový trh se v tomto kontextu řadí k nejmenším v EU. Tržní kapitalizace firem obchodovaných na Burze cenných papírů Praha (BCPP) odpovídá podle dostupných dat přibližně 13–15 % HDP. Pro srovnání, ve Spojených státech se tržní kapitalizace pohybuje okolo 160 % HDP, v Německu zhruba 65 % a ve Francii přes 90 %.

To znamená, že český kapitálový trh je nejen malý, ale i málo likvidní. Počet nových emisí je minimální a objem obchodů se v posledních letech pohybuje spíše na sestupné trajektorii. Pro většinu firem je vstup na burzu administrativně i finančně náročný a pro investory zůstává nabídka omezená.

Problémem je také malá investiční aktivita domácností. Češi drží většinu svých úspor v bankách, kde úroky dlouhodobě nepokrývají inflaci. Podle Eurostatu investuje do akcií nebo fondů méně než třetina českých domácností, zatímco v USA je to více než polovina. To je nevyužitý potenciál, který by mohl – při vhodných pobídkách a větší finanční gramotnosti – pomoci financovat domácí podniky a růst ekonomiky.

Proč Evropa potřebuje kapitálový trh

Rozvoj kapitálového trhu není jen otázkou prestiže. Je to klíčový nástroj pro posílení evropské konkurenceschopnosti. Silný trh pomáhá firmám získávat zdroje na investice, inovace či expanzi bez závislosti na bankách. Nabízí také lepší přístup k rizikovému kapitálu pro startupy, které dnes často hledají podporu mimo Evropu.

Zároveň přináší pozitivní dopad i pro běžné investory. Vyspělé kapitálové trhy zvyšují transparentnost, efektivitu cen a tlak na kvalitu řízení firem. Otevírají lidem možnost zhodnocovat své úspory prostřednictvím akcií, fondů či dluhopisů a tím i podílet se na úspěchu domácí ekonomiky.

Silnější kapitálový trh by také snížil zranitelnost Evropy vůči měnovým a úvěrovým šokům. V době, kdy banky omezují úvěrování, může trh představovat alternativní zdroj likvidity. To se ukázalo například během pandemie nebo energetické krize, kdy firmy s přístupem na trh zvládaly situaci výrazně lépe.

Co by mělo udělat Česko a EU

Evropská komise i Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) již několik let prosazují projekt Capital Markets Union, jehož cílem je vytvořit jednotný a efektivní kapitálový trh v rámci celé Unie. Problémem je stále roztříštěnost pravidel – každá země má jinou právní úpravu účetnictví, insolvencí či prospektů, což investorům i emitentům ztěžuje přeshraniční obchodování. Harmonizace těchto pravidel a zjednodušení procesů by byla klíčovým krokem k posílení likvidity a důvěry.

Česko by mělo přizpůsobit svou legislativu evropskému rámci a zároveň vytvořit atraktivnější prostředí pro nové emise. To znamená snížit náklady vstupu na burzu, digitalizovat procesy a nabídnout daňové zvýhodnění pro firmy, které se rozhodnou financovat přes kapitálový trh. Vláda i Česká národní banka by měly posílit spolupráci s ESMA a dalšími evropskými institucemi, aby Česko nebylo jen pasivním příjemcem evropské regulace, ale aktivním spolutvůrcem.

Velkou výzvou i příležitostí je rozvoj finanční gramotnosti. Český vzdělávací systém se investicím věnuje jen okrajově, přitom pochopení základních principů kapitálového trhu je nezbytné pro to, aby se do něj zapojilo více jednotlivců. Osvěta, jednoduché investiční produkty a důvěra v transparentnost institucí jsou tři pilíře, bez nichž se český kapitálový trh nehne z místa.

Rozvoj trhu by měl zahrnovat i alternativní formy financování – například crowdfunding, venture kapitál, zaměstnanecké akcie či fondy soukromého kapitálu. Tyto nástroje mohou doplnit tradiční trhy a nabídnout financování pro menší nebo začínající podniky, které by jinak na klasickou burzu nedosáhly.

Evropa mezi dvěma světy

Z vývoje posledních let je zřejmé, že Spojené státy se staly finančním centrem nejen Západu, ale celého světa. Pokud Evropa nezačne systematicky budovat vlastní kapitálovou infrastrukturu, bude stále více závislá na americkém kapitálu a trendech z Wall Streetu.

Pro země jako Česko to znamená příležitost i varování. Pokud dokáže vytvořit prostředí, kde se vyplatí investovat i emitovat, může se český trh stát přirozenou součástí evropské finanční páteře. Pokud ne, zůstane dál na okraji – malý, nelikvidní a přehlížený.

Silný evropský kapitálový trh není jen otázkou financí. Je to otázka ekonomické suverenity, inovací a schopnosti Evropy obstát v globální konkurenci. A Česko má šanci – pokud začne včas – být jeho součástí, nikoli jen pozorovatelem.

Tomáš Lemešani, Biztweet, podpořte nás nákupem v našem eshopu

Independent Media Publishing s.r.o. - Analýza, Case study, Policy paper

Pro konzultaci a objednávku služeb pište na kontakt@businesspr.eu, independencetl@protonmail.com