Gatekeeper dilema: Proč může Digital Markets Act podkopat evropskou digitální konkurenceschopnost

Evropská unie se v posledních letech snaží zkrotit sílu velkých digitálních platforem, které ovládají přístup k zákazníkům, datům a infrastruktuře tržního ekosystému. Nový legislativní rámec Digital Markets Act (DMA) patří k nejambicióznějším regulatorním projektům EU a výrazně se dotýká globálních technologických hráčů.

Think-tank Bruegel se ve studii Which platforms will be caught by the Digital Markets Act? The 'gatekeeper' dilemma zabývá tím, jakým způsobem DMA ovlivní konkurenceschopnost evropské ekonomiky a zda vůbec skutečně zasahuje ty dominantní subjekty, na které míří.

DMA definuje tzv. gatekeepery – platformy, které kontrolují digitální přístupové body k trhu. Aby subjekt spadal pod tento režim, musí splňovat kvantifikovatelná kritéria: minimální roční příjem 7,5 miliardy eur nebo kapitálové ohodnocení 75 miliard eur, dále alespoň 45 milionů měsíčně aktivních koncových uživatelů a 10 tisíc firemních uživatelů v EU po dobu tří let. Na první pohled jde o jasný mechanismus eliminace největších hráčů — v praxi Google, Apple, Meta, Amazon a Microsoft.

Podle Bruegelu však tato kritéria neumí přesně popsat skutečnou tržní dominanci. Velikost totiž není totéž co monopolní síla ani schopnost deformovat konkurenci.

Regulace, která může zvýhodňovat některé platformy

Problém DMA spočívá v tom, že staví platformy do nerovných pozic, přestože působí na obdobných trzích. Bruegel uvádí příklad firem jako Booking.com nebo Airbnb — jejich služby používají desítky milionů zákazníků měsíčně, ale operují v silně konkurenčním prostředí ubytování a cestovního ruchu. Naopak Google Search či Amazon Marketplace disponují síťovými efekty, které zásadně brání novým hráčům vstoupit na trh.

Think-tank proto varuje, že vymezení gatekeeperů může mít silně politickou dimenzi. Rozhodnutí o tom, zda pod DMA spadne Airbnb nebo Booking.com, nemusí vycházet z ekonomických dat, ale z vyjednávání a lobby. Právě tato rizika podkopávají důvěryhodnost regulace — místo spravedlivých pravidel vzniká selektivní filtr.

Pravidla musí být jednoduchá, stabilní a předvídatelná

Bruegel doporučuje zachovat jasná a stabilní kvantitativní kritéria, aby si každá platforma mohla jednoznačně ověřit, zda se na ni DMA vztahuje. Cílem není paralyzovat inovaci, ale zabránit extrémní koncentraci tržní moci.

Firmy by měly být schopné provést rychlý interní compliance test, například podle principu checklistu:

• splnění kvantitativních parametrů,
• identifikace rizik,
• opatření k nápravě.

Následně mají být využívány pravidelné nezávislé audity, které zajistí objektivní přezkum a minimalizují právní nejistotu. Nejasná pravidla totiž pro malé i velké hráče představují nepředvídatelné náklady – a ty jsou dlouhodobě škodlivější než samotné omezení.

"Killer acquisitions" jako tichá hrozba

Jednou z nejvýraznějších částí doporučení Bruegelu je otázka tzv. killer acquisitions – akvizic, jejichž cílem není rozvoj produktu, ale neutralizace potenciální budoucí konkurence. Velká technologická firma koupí inovativní startup, který by mohl narušit její dominanci, a ten následně přestane existovat jako samostatný hráč.

Podle OECD proběhlo mezi roky 2015–2022 více než 600 akvizic, kde kupujícími byly největší americké technologické firmy. Meta (Facebook) má historicky přes 90 převzatých subjektů, z nichž velká část nebyla nikdy integrována do tržní nabídky.

Bruegel proto navrhuje preventivní evropský mechanismus kontroly fúzí, umožňující zasahovat dříve, než vznikne nevratná tržní škoda. Podle think-tanku se EU musí poučit z případů jako Instagram (2012) a WhatsApp (2014), kdy regulační orgány zasáhly až poté, co dominantní pozice byla fakticky zabetonována.

Malé a střední podniky nesmí zůstat za branou

Velké platformy obvykle tvrdí, že digitální trh je meritokratický — kvalitní produkt se prosadí. Realita je méně romantická. Vstupní bariéry pro malé a střední podniky jsou enormní.

Podle zprávy Evropské investiční banky z roku 2023 označuje 78 % evropských startupů přístup k digitálním distribučním kanálům a k uživatelským datům za největší překážku růstu.

Startup, který není napojen na ekosystémy Apple, Google nebo Amazon, má prakticky nulovou šanci dostat svůj produkt ke koncovému zákazníkovi.

DMA se tak ocitá ve strategickém rozcestí:buď jen postihne velké platformy, nebo otevře prostor pro vznik nových evropských konkurentů. Bruegel zdůrazňuje, že pouze druhý přístup vede ke skutečné technologické suverenitě EU.

Evropa reguluje, USA investují

Diskuse o DMA probíhá paralelně s otázkou, proč Evropa nemá vlastní digitální šampiony. Zatímco EU posiluje regulaci, ostatní regiony investují do inovací: USA investují do výzkumu a vývoje cca 3,45 % HDP, Jižní Korea více než 4,8 % HDP, EU jen 1,64 % HDP (Eurostat 2024).

Rozdíl se prohlubuje. Příliš tvrdý DMA bez podpůrné inovační politiky může vést k paradoxu: Evropa bude regulovat platformy, které sama nedokáže vyrobit.

Méně politiky a více ekonomie

Regulace digitálních bran má smysl pouze tehdy, pokud je transparentní, měřitelná a ekonomicky odůvodněná. Digital Markets Act může otevřít trh, nebo jej naopak uzavřít. Bruegel proto upozorňuje, že rozhodnutí o tom, kdo je gatekeeper, nesmí být dílem lobbistických tlaků ani politického signálování.

Evropská Unie stojí před volbou: buď se stane regulátorem amerických a asijských gigantů, nebo vybuduje vlastní inovativní ekosystém, který bude konkurenceschopný globálně.

Budoucnost evropského digitálního prostoru bude určena tím, zda dokáže spojit ochranu trhu, podporu inovací a skutečnou technologickou nezávislost.

Tomáš Lemešani

Všechny články autora s bonusy najdete také na jeho Substack

Independent Media Publishing s.r.o. - Prověřování, vyšetřování, datanalýza a backround check

Pro konzultaci a objednávku služeb pište na kontakt@businesspr.eu, independencetl@protonmail.com